577 006 310
4. 9. 2017
Aditivní výroba - moderní způsob obrábění
Existují dva základní přístupy vytvoření výrobku. Starší a do současnosti dominantní, je tzv. subtraktivní výroba, která spočívá v odebírání materiálu z polotovaru. Druhou metodou je aditivní výroba, kdy je materiál nanášen v tenkých vrstvách a postupně se tvoří hotový výrobek. Pro tento typ výroby se vžilo zjednodušené označení 3D tisk. Označení „3D tisk“ je pouze zjednodušení pro způsob výroby výsledného produktu.
Aditivní výroba není jen 3D tisk
Proces aditivní výroby není omezen pouze na 3D tisk, ale zahrnuje několik kroků od definice požadavků, až po samotný 3D tisk.
Nespornou výhodou aditivní výroby oproti konvenční metodě třískového obrábění je možnost tvorby složitých tvarů. Pomocí aditivní výroby je možné vyrobit tvar, který je běžnými metodami nevyrobitelný. S aditivní výrobou souvisí tzv. topologická optimalizace, což je proces optimalizace zaměřený na funkčnost výrobku. Hlavním kritériem pro tvar výrobku je splnění požadavků na pevnost a návaznost na okolní komponenty – tvar a vyrobitelnost nehraje roli. Výsledkem topologické optimalizace je organický tvar výrobku
Podpora výroby na 3D tiskárnách v NX
NX obsahuje nový modul pro podporu výroby na standardních 3D tiskárnách. Tento modul obsahuje také podporu pro nesting – optimální rozložení dílců do obslužného prostoru tiskárny. Tento proces zajistí maximální využití prostoru a minimální čas potřebný pro tisk většího počtu výroků. Tohoto rozložení se dosáhne jak ustavením do polohy, tak natočením výrobků tak, aby se co nejvíce využil prostor tiskárny. Součástí procesu je také tvorba podpor na základě předem daných pravidel. Tyto podpory zajištují, že se výrobek nezhroutí a podpírají další vrstvu výrobků.
Obdobně je také obsažena podpora pro tvorbu vnitřních mřížek pro zvýšení pevnosti výrobku a snížení jeho hmotnosti.
Zaměření na funkčnost
Aditivní výroba je proces výroby, který dovoluje konstruktérovi odpoutat se od zažitých představ o tvaru výrobku a zaměřit se na jeho funkčnost. V současnosti musí konstruktér uvažovat nejen o funkční stránce, ale také o tom, jak jeho návrh vyrobit. Toto kritérium ho může natolik omezovat, že částečně ustoupí i funkci (zvýšení hmotnosti, zbytečně předimenzovaná pevnosti, apod.) nebo požadavkům na nízkou hmotnost. Při využití aditivního obrábění je konstruktér omezen pouze tím, jak má výrobek fungovat – pevnost je zaručena ověřením (CAE) a tvar výrobku nehraje roli, aditivní výroba je s využitím 3D tisku schopna vyrobit jakýkoliv tvar.